Dobré z nebe
Převzato z tisku: Sedlčanský kraj č. 25 25.6.2021
Nenápadná cedulka na plotě lemujícím nečekaně velký pozemek za celkem všedním domem s šikovně schovanými solárními panely, věští Dobré z nebe. Tak Váchovi nazvali svou rodinnou společnost, pod jejíž hlavičkou uskutečňují své osobní sny, zájmy i záliby. Páteřní činností mladých manželů Martiny a Milana Váchových společně s Martininou maminkou Blankou a jejím manželem Jiřím Cenkem je pěstování sezonní zeleniny a prodej farmářských bedýnek.
Bedýnky na přání
„Se zeleninou podnikáme třetím rokem. Naším záměrem je nabízet čerstvě sklizenou zeleninu, kterou pěstujeme bez umělých hnojiv a postřiků. Před dvěma lety jsme před domem zřídili samoobslužný stánek s našimi výpěstky. Lidi to bavilo, byla to pro ně zajímavost, sami si zeleninu navážili a zaplatili. Vloni, nevím, co se stalo, ale už to tak nešlo, tak jsme se rozhodli pro prodej bedýnek,“ svěřuje se mluvčí rodinného týmu Martina.
Váchovi své bedýnky rozvážet nebudou, zato si však každý zákazník zvolí, co chce z aktuální nabídky v bedýnce mít. „Na našich stránkách aktualizujeme, co je právě k mání a zákazníci si jednoduše naklikají co a kolik sami chtějí. Bedýnku jim připravíme podle jejich objednávky v určené dny k vyzvednutí“ vysvětluje.
„Pěstování zeleniny je hlavně činnost mé maminky s Jiřím, v tom já jenom pomáhám. Objednávkový systém zase spravuje můj manžel, který je na to odborník z povolání,“ Martina vypočítává činnosti, které v Dobrém z nebe podnikají a kdo z členů aktivní rodiny je má na starosti.
Na vědu vesele
„Mojí osobní realizací pro toto léto je organizace příměstského tábora Veselé vědy a workshop malování henou,“ odkrývá Martina své kompetence v rodinné firmě. Sama maminka dvou princezen má s vedením dětí zkušenosti již z minulosti, kdy vedla kroužek Veselé vědy na 1. ZŠ v Sedlčanech. „A malování henou jsem se chtěla sama naučit, tak jsem rovnou zorganizovala workshop pro veřejnost se zkušenou lektorkou,“ přiznává s úsměvem.
Pod širým nebem nebo…
Své četné zájmy a aktivity může Martina dělat pod širým nebem na rozlehlém pozemku na okraji vsi, anebo je může schovat pod střechu. A ne ledajakou. Není z krovů a tašek, nýbrž z plátna a ovčí vlny. Splnila si totiž svůj dávný sen. Pořídili si jurtu. „Ani nevím, kde se ve mně ta touha vzala. V Mongolsku jsem nikdy nebyla, ale spala jsem v jurtách při našich cestách po Česku a ten prostor jsem si neskutečně zamilovala,“ vypráví.
Jurtu – stan kruhového půdorysu, jež je tradičním obydlím kočovných kmenů centrální Asie a Středního východu, si však nechali vyrobit v Čechách. „K výrobě byly použity tradiční materiály, tedy ovčí vlna a plátno, ale přeci jen uzpůsobené zdejším klimatickým podmínkám. V Mongolsku je mnohem větší sucho než u nás. Zdejší vlhkost by dovezené jurtě rychle uškodila,“ vysvětluje. „I vchod do naší jurty je vyšší než u těch asijských. Přeci jen jsme jurtu přizpůsobili tak, aby vyhovovala nárokům na komfort nám, Evropanům.“
Kam zmizela z návsi budka?
Společným zájmem všech členů rodiny jsou knihy. Vášeň se již nevejde do polic. „Nemáme to srdce je vyhodit do kontejneru,“ rozpovídá se Martina o poznání hlasitěji než při povídání o vysazených kedlubnách, „a tak se zrodil náš nápad, zřídit knihobudku.“
S pomocí obce vykoupili telefonní budku a z křepenické návsi ji přestěhovali před svůj dům. Martina ji svým nápadem ještě povýšila na jednu z cílových destinací letní procházkové hry České televize Déčko, Zastav nečas. „Jednoduše mě napadlo, že je v Déčku oslovím, a oni „že jo“ a souřadnice knihobudky zařadili na trasu hry. Od 28. června si tak mohou rodiče s dětmi udělat do Křepenic výlet, získat kód do velké prázdninové soutěže a navíc si vzít, vyměnit nebo jen přidat do knihobudky knížku,“ usmívá se Martina, jako by sama nevěřila, že to tak hladce prošlo. Ostatně dobré nápady jsou k uskutečnění předurčeny. Zvláště, když je jich plné nebe.
Autorka: Lucie Kakosová